Aktuality
22.11.2024, 02:35Provozní doba
Univerzita třetího věku
každou druhou středu
Zahrádkáři
21. 11.
Knižní klub
25. 11.
Výroba adventního věnce
26. 11.
Science Café
28. 11.
Vánoční provozní doba
Křest knihy
Vánoční focení s Gábinou
03. a 10. 12.
Umělá inteligence
04. 12.
Mikuláš v knihovně
05. 12.
Jazzový koncert
12. 12.
Tulouš
16. 12.
Origami s Markétou
Každou středu
Tvořivé odpoledne pro všechny
Každý čtvrtek
Dobrovolnictví
Školení na PC
Semínkovna
Návod audiohnihy a e-knihy
Stahování e-audioknih
Návod - čtenářské konto 1
Návod - čtenářské konto 2
Informace o spotřebitelské poradně D-test
Nabídka vypracování rešerší
Odprodej knih
Certifikát ATIC
Posezení s Josefem Zímou se vydařilo
Pan Zíma zavítal do našeho kraje na pozvání ředitelky chodovské knihovny a svým vystoupení potěšil své příznivce v Sokolově a v Chodově. Návštěvníky více jak hodinu a půl bavil vyprávěním nejen různých historek, ale i vzpomínáním na své herecké a konferenciérské začátky, či na své kolegy. Během celého posezení odpovídal na dotazy návštěvníků a paní Jaroslavy Jindrové, která setkání s panem Zímou moderovala.
Na dotaz, která role byla jeho nejoblíbenější, odpověděl:„Víte, já jsem vystudovaný herec, hercem jsem opravdu rád, hrál jsem spoustu rolí a všechny jsem je měl moc rád. Je proto těžké říct, která byla moje nejoblíbenější. Měl jsem moc rád třeba Podskaláka nebo jsem po škole hrál v Benešově Loupežníka. To byla moje první velká role a byl jsem moc pěknej loupežník. Koukaly po mě všechny ženský v Benešově.“ Zavzpomínal i na vojnu: „Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal Armádního uměleckého souboru. Společně s Edou Cupákem a jednou slečnou jsme různě vystupovali. No a jednou po vystoupení v Praze za mnou přišel takový pán, a jestli bych prý nechtěl vystupovat v televizi. A on to byl Zdeněk Podskalský a hned vedle něj byl Jaroslav Dietl. Srdce mi tlouklo jako zběsilý. Televize. My jsme na ní koukali do výlohy v elektře a teď bych tam měl vystupovat. Souhlasil jsem a stal se ze mě moderátor. Časem jsem měl v televizi pořad snad každý měsíc.“ Přišla samozřejmě řeč i na filmové role: „Víte, já jsem začal zpívat, takže jsem byl znám spíš jako zpěvák, těch filmových nabídek tedy moc nebylo. Kdybych nezpíval, tak bych třeba více hrál. Člověk se prostě dostane do podvědomí v nějaké roli. Ta moje byla zpěvák. V životě holt člověk něco ztratí a něco naopak získá,“ smál se pan Zíma. A pokaždé, když se usmál, rázem omládl a měli jsme před sebou zase prince Radovana z oblíbené pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele. Se svými posluchači se pan Zíma rozloučil několika písničkami. Na svůj věk je pan Zíma velmi aktivní: „Je mi fajn, akorát mě zlobí ty moje kolena“, usmíval se hned úvodem. Své příznivce potěšil i tím, že na příští rok chystá nové turné, takže se jeho fanoušci mají na co těšit. Přejeme panu Zímovi pevné zdraví a spoustu elánu, aby tu pohodu, kterou přinesl do naší knihovny, mohl šířit co nejdéle.