Aktuality

24.11.2024, 22:14


Provozní doba


Univerzita třetího věku
každou druhou středu


Knižní klub
25. 11.


Výroba adventního věnce
26. 11.


Science Café
28. 11.


Vánoční provozní doba


Křest knihy


Vánoční focení s Gábinou
03. a 10. 12.


Umělá inteligence
04. 12.


Mikuláš v knihovně
05. 12.


Jazzový koncert
12. 12.


Tulouš
16. 12.


Origami s Markétou
Každou středu


Tvořivé odpoledne pro všechny
Každý čtvrtek


Dobrovolnictví


Školení na PC


Semínkovna


Návod audiohnihy a e-knihy


Stahování e-audioknih


Návod - čtenářské konto 1


Návod - čtenářské konto 2


Informace o spotřebitelské poradně D-test


Nabídka vypracování rešerší


Odprodej knih


Certifikát ATIC


Hudebně-umělecký dýchánek v chodovské knihovně

publikováno: 12.02.2016
autor: Za Městskou knihovnu Chodov Ing. Tereza Mikolášková

Druhý únorový pátek se mohli lidé v podkroví Městské knihovny Chodov přemístit do netradiční hudebně a umělecky laděné atmosféry. Hudební část večera zastoupili českobudějovická kytaristka a zpěvačka říkající si Odeur de violettes a pražský kytarový sóloprojekt zvaný Dimitar. Umění si vzala do parády rodačka ze Sokolova Zuzana Kleinerová, která se už v knihovně před více jak dvěma lety představila svými velkoformátovými kresbami.

Komorní knihovní prostor zprvu rozezněly špinavé tóny kytaristy Adámka z pražské kapely Or, který zde představil svůj sólový projekt s názvem Dimitar. Dimitar vnesl do potemnělého prostoru lehce pochmurný nádech a to hlavně prostřednictvím svého tichého niterného zpěvu. Toto celé navíc podtrhla náhlá přítomnost Zuzky, která se zčistajasna objevila na scéně a na bílém pruhu papíru, jež vedl napříč celou knihovnou, spustila svou improvizaci s mákem a vlastními pocity, ovlivněnými Adámkovým hraním. Ticho v podkroví by se dalo krájet. Nikoliv však, když přišlo na scénu děvče z Budějic. Svou energií a zvučností jak kytary, tak hlasu, rozpohybovala i dítka, doprovázející své rodiče. Suverénní holčičí kytarovka, která vám dovolí vypnout a nechat se unášet melodií zpěvu. Vyklidněné obecenstvo přišla na závěr opět rozproudit Zuzka. Zuzana Kleinerová momentálně dokončuje studium na FaVU VUT v Brně a inspiraci sbírala při studiu v Miláně, Tokiu a posledně dokonce na Islandu. Kdo Zuzky práci trochu znal, čekal, že se bude moct v pátek pokochat jejími obřími kresbami malovanými přímo na místě. Zuzka sice v jednu chvíli měla štětec a tuš opravdu připravenou, ale rozpoložení nálad a pocitů ji nakonec přesvědčily uchýlit se k technice, jež po sobě nezanechá stopy. Její umělecká performance byla propojena se zvuky a také s diváky, kteří namátkou obdrželi různé druhy „nástrojů“, které aktérka rozezněla a poté předala dále. Kolem půl desáté večer se tak knihovnou rozléhaly všemožné zvuky připomínající bouři, do níž se zpoza temného koutu místnosti ozýval Zuzčin meditativní zpěv, zahalen za makovou horou, kterou v momentě hlavou přesypala tak, že výsledný efekt byl k nezaplacení. Jakoby Zuzčina hlava byla stvořena z máku a ve vteřině se jí sesypala na zem. Posléze ustala v pouhý sykot, kterým chtěla navodit úplné ticho. Diváci však byli zvuky a nástroji natolik pohlceni, že nedokázali ustat, vše bylo napjaté, a ticho ne a ne se dostavit. Vzala si tedy meditativní misku, s pomocí ji rozezněla a ticho se dostavilo. Z této akce se hmatatelně nezaznamenalo nic a papír zůstal bílý.

clanekclanekclanekclanek